Přeskočit na hlavní obsah
Jiří Straus
  • Domů
  • Život
    • Studium
    • Sport
    • Funkce
    • Cestování
  • aktuality
  • Publikační činnost
  • Podcasty
  • kauzy
  • Galerie
  • recenze
  • Napište nám
  • Literatura ke stažení

Druhý výstup ze studentského výzkumného projektu

6. červen, 2026 o 14:10, Žádné komentáře

Po první části studentského projektu, kriminalistického experimentu, přidáváme druhou část,  která byla zaměřena na problematiku paměťových stop v kriminalistice. Výzkum byl  soustředěn na vznik, uchování a vybavování paměťových stop a především na faktory, které mohou jejich podobu a spolehlivost ovlivňovat.

Pozornost jsme věnovali jak vnějším vlivům, mezi které patří například působení prostředí, stresové situace, časový odstup od události, způsob vedení rozhovoru nebo mediální informace, tak i vlivům vnitřním, souvisejícím s psychickým stavem člověka, věkem, emocemi, pozorností či individuálními vlastnostmi paměti. Významnou část projektu tvořilo také studium rozdílů mezi dětskou a dospělou pamětí, zejména z hlediska přesnosti vybavovaných vzpomínek, jejich stability a náchylnosti ke zkreslení.

Cílem projektu bylo propojit nejnovější poznatky neurověd, psychologie a kriminalistiky a přispět k lepšímu porozumění tomu, jak vznikají svědecké výpovědi a jaké faktory mohou ovlivňovat jejich věrohodnost. Získané poznatky mohou nalézt praktické uplatnění při výslechu svědků, poškozených i dalších osob, jejichž vzpomínky představují významný zdroj informací pro objasňování trestné činnosti.

Na závěr jsme opět požádali o krátké hodnocení projektu pana profesora: Práce na projektu umožnila studentům seznámit se s teorií „Millerova čísla“ a s aktuálními zahraničními výzkumy a podílet se i na zpracování odborných podkladů z oblasti paměti a kriminalistiky. Paměťová stopa je výsledkem z jedné třetiny toho, co člověk vnímal, z jedné třetiny toho, co o tom slyšel z vnějška a z jedné třetiny toho, co si o tom myslí. Je to takový mix vnějších a vnitřních vlivů. Paměťová stopa je deformovatelná a po stránce biologické i psychologické dochází k takovému zamlžení, proto má člověk paměť omylnou. Kriminalistika to označuje jako falešné vzpomínky. Věřím, že výsledky projektu vám, studentům, přispěly k hlubšímu poznání mechanismů lidské paměti a jejich významu pro kriminalistickou teorii i praxi.


P5251817.jpg

P5251835.jpg

Vesela_4.jpg

Vesela.jpg

Vesela_3.jpg

Vesela-2.jpg

Vesela-2-1.jpg

Žádné komentáře

Odpovědět







Nedávné příspěvky

  • Druhý výstup ze studentského výzkumného projektu
    6 čvn, 2026
  • Profesionální fotografování do učebnice
    30 kvě, 2026
  • Výstup ze studentského výzkumného projektu
    29 kvě, 2026
  • Třeboňský půlmaraton
    31 pro, 2025
  • Dějiny kriminalistiky - křest knihy
    24 kvě, 2025
  • Nová publikace - Dějiny kriminalistiky
    18 kvě, 2025
  • Přednáška na ZČU Plzeň
    22 lis, 2024
Tato webová stránka vznikla na podporu Jiřího Strause, erudovaného odborníka, uznávaného soudního znalce a skvělého pedagoga.